Přezimování jezírka
S klesající teplotou ryby méně přijímají potravu, proto omezíme krmení, aby jsme zbytečně neznečišťovali jezírko nespotřebovaným krmivem. Vodní rostliny jako orobinec, rákos atd. sestříháme asi 5 cm nad vodní hladinou a odstraníme spadané listí. K tomu nám pomůže přípravek NA ŘASY-kontakt, který vyzvedne na hladinu nejenom řasu, ale i listí, bahno a další nečistoty, plus dodá do vody potřebný kyslík. Organické nečistoty se mohou během zimního období pod zamrzlou hladinou přeměnit v pro ryby toxické plyny jako je čpavek, metan, sirovodík aj. Proto velmi doporučujeme snížit organické zatížení v jezírku na minimum. Dobrým pomocníkem jsou bakterie, které organický materiál rozloží a spotřebují. Přípravek BAENZY-na zimu, byl právě pro tuto funkci vyvinut. Bakterie by se měli do jezera aplikovat v půli října. Dobré je zajistit po zamrznutí hladiny jezírka v ledu otvor, kterým jezerní biotop „dýchá“ a dochází k výměně plynů.
Hyacint se stěhuje
V případě vodní rostliny nejprve zjistěte, nakolik je ten který druh schopen odolat nižším teplotám a mrazu, a podle toho rozhodněte o případném přestěhování. Například vodní hyacinty, babelka, tropické druhy kapradiny vodní a některé druhy leknínů uvítají přesun do zimní zahrady, sklepa, garáže, podkroví. Nebo kamkoliv jinam, kde teplota neklesá pod 8°C a nepřesahuje 15°C a proniká tam alespoň trochu světla.
Naopak třeba některé druhy stulíku a leknínu a také voděnka mohou zůstat. I když i je čeká menší přesun – na dno, protože na hladině by nepřežily ani ony. Musíte jim dopřát správnou hloubku. Platí, že od 40 centimetrů (ještě lépe však 50 či 70 cm) hlouběji přečkají zimu v pohodě všechny mrazuvzdorné vodní a bahenní rostliny. Stačí jediné hlubší místo uprostřed jezírka, kam přesunete rostliny z mělčích částí.
Pokud máte v nádrži i rostliny, jejichž stonky rostou nad hladinu, zaschlé pak při případném zamrznutí hladiny poslouží jako skvělé „nosní dírky“ zajišťující kyslík všem přítomným.
Zahajte rybí dietu
Stejně jako rostliny jsou na zimu a mráz různě citlivé též ryby a želvy. Ještě před začátkem dlouhodobého poklesu teplot pod 0°C se běžné akvarijní rybky a teplomilné želvy s radostí přesunou na jiné vhodné místo (sklep, chodba apod.) o pokojové teplotě. Zvlášť se jim bude líbit v domácím akváriu, kde budete mít přehled o jejich zdravotním stavu a kvalitě vody. Nepohrdnou ale ani starou vanou nebo jinou větší nádobou (zavařovacím lahvím a umyvadlům se raději vyhněte.)
Ostatní zvířecí druhy zvyklé na naše klimatické podmínky, tedy české ryby jako kapr, lín, bílá ryba, sumec nebo amur, a méně choulostivé druhy želv (např. želva nádherná), mohou zůstat v jezírku. Tedy za podmínky, že jim umožníte plavat v hloubce 1 – 1,5 metru, kde neklesá teplota pod bod mrazu. Jen pozor na překrmování ryb, které při v zimě zpomalují metabolismus a upadají do letargického stavu, připomínající „zimní spánek“. Prospěje jim potrava s vyšším obsahem tuků, které ale nesmí být moc, protože nespotřebovaná se
ve vodě kazí.
Bruslit běžte jinam
U zahradního jezírka nesmíte nikdy připustit, aby se z něj stalo v zimě kluziště. Souvislá vrstva ledu by znamenala, že rostliny a ryby zůstanou bez přísunu kyslíku. A co víc, ohrozily by je na životě nebezpečné plyny, jako je čpavek, metan, sirovodík, jež se v jezírku vytvářejí sice malém množství, ale když nemohou unikat do vzduchu, hromadí se pod hladinou. vytvářejí.
Při podzimním čištění se totiž nikdy nepodaří vylovit všechny zbytky a k odumírání částí vodních rostlin dochází i přes zimu. Jako prevence, jež sníží organické zatížení vody v jezírku na minimum, fungují bakterie, které tyto zbytky zneškodní. Do jezírka je dodáte prostřednictvím přípravku NA ŘASY-kontakt. Bakterie byste měli do nádrže nastěhovat přibližně v polovině října. A do třetice nezapomínejme, že led na hladině ohrožuje i rostliny. Pokud bychom dovolili sílící vrstvě, aby pronikla až k rostlinám, zahubila by je.
V kabátě klidně, ale sekerou ne
Pokud dojde na nejhorší a hladina zcela zamrzne, je třeba do prorazit dostatečně velkou díru. Ve filmech a pohádkách řeší podobnou situaci obvykle rybáři, kterým souvislý led brání lovit ryby a tak na něj vezmou sekeru. Vy to nedělejte. Hluk a otřesy způsobují rybám stres a to vede ke zvýšené spotřebě kyslíku. Navíc hrozí, že sekerou poškodíte fólii. Rozumnější je použít rozmrazovač, topné těleso nebo plovák proti zamrznutí, a led můžete rozpustit také horkou vodou nebo rozehřátým železem. Postarejte se, aby otvor znovu nezamrznul.
Zamrznutí hladiny předejdete, použijete-li slámy nebo PET lahví. Před silnými mrazy zakryjte hladinu jezírka polystyrénovými deskami, svazky větviček nebo kousky dřeva. Voda nezamrzne, případně se vytvoří jen nesouvislá vrstva slabšího ledu. A aby mělo osazenstvo jezírka k dispozici dost kyslíku, použijte vzduchovací kameny a kompresor. Voda bude stále v pohybu a proud nedovolí, aby vznikl led. A na jaře zase na viděnou!